Náklady na vybavení kanceláří v Česku meziročně vzrostly o 10 % a nadále patří k nejvyšším v CEE

Nárůst inflace zapříčiněný výraznou nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou, kterou způsobilo narušení dodavatelských řetězců, napětí na trzích práce a pokračující rusko-ukrajinský konflikt, v Evropě meziročně zvýšil náklady na vybavení kanceláří v průměru o 9 procent. Fit outy ve vysoké kvalitě tak nyní dosahují průměrných nákladů 1 537 eur za metr čtvereční. Podle reportu EMEA Fit Out Cost Guide 2023 realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield jsou ceny v regionu střední a východní Evropy (CEE) o necelou třetinu nižší než evropský průměr. Se zhruba 1 160 eury za metr čtvereční vévodí regionálnímu žebříčku Varšava a Praha.

Glyn Evans, vedoucí Design & Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „Kvůli kombinaci nepříznivých faktorů se náklady na fit out zvyšují. S narůstající cenou za metr čtvereční tak mnozí nájemci při stěhování nebo rekonstrukci kanceláří pečlivě zvažují jejich využívání a případné zmenšení, které umožňuje hybridní způsob práce. Je potřeba detailně analyzovat, jak firma funguje a jaké má potřeby, aby se peníze na fit out vynaložily efektivně.“

V blízké budoucnosti se situace ohledně nákladů nejspíš nezmění a vyhlídky jsou smíšené. Přestože komplikace u dodavatelských řetězců se postupně zlepšují, přetrvávají problémy s dodávkami určitých produktů, zvláště elektroniky, a náklady na pracovní sílu zůstávají vysoké. Předpověď inflace v eurozóně pro rok 2023 je ve výši 6,2 procenta, ale v roce 2024 má zpomalit na 2,7 procenta. Tyto faktory znamenají, že vstupní náklady nejspíš v nejbližší době zůstanou zvýšené, takže dodavatelé stavebních prací pravděpodobně nebudou chtít riskovat a zavedou další bezpečnostní opatření proti současným nejistým podmínkám.

Na druhou stranu zpomalení ekonomiky zvýšilo opatrnost nájemců při nakládání s kapitálovými výdaji, což spolu s aktuálním obecným trendem snižování dopadu provozu kanceláří znamená zmenšení trhu. To pak vede k zostření soutěže o získání projektů a tlaku na cenu v tendrech kvůli snižování marží.

Současné pracovní prostředí je hybridní, různorodé a udržitelné

Většina významných firem (ne-li všechny) zavedla nějakou formu hybridního pracovního modelu, často v reakci na očekávání zaměstnanců ohledně větší flexibility práce. Na významu získávají i další trendy, především ESG (environmental, social, governance) a DE&I (diversity, equity, inclusion).

Glyn Evans, vedoucí Design & Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „Cíle v oblasti udržitelnosti se stávají normou, stejně jako stále viditelnější aktivity na podporu diverzity, rovnosti a inkluze. Role technologií nikdy nebyla významnější, a to z hlediska umožnění změny, ale i měření jejích dopadů. U fit outu kanceláří tak dnes nejde jen o jejich vzhled, ale i o to, jak přispívá k plnění finančních, společenských a udržitelných cílů firmy a jak odráží její značku a kulturu.“

Workplace strategie a řízení změn

V reakci na potřebu spolupráce, ale i individuální soustředěné práce musí kancelář zůstat dynamickým prostředím. Multifunkční kancelář lze vytvořit použitím modulárního a flexibilního nábytku, který umožňuje různé konfigurace prostor pro rozličné činnosti, a zavedením digitálních systémů pro jejich rezervaci. Přechod k hybridním či flexibilním modelům vyvolává velký posun ve způsobu práce, nejen v místě jejího výkonu. Nájemci, kteří tuto změnu uchopili nejlépe, zavádějí nová pracovní pravidla, inovativní design kanceláří a promyšlené programy řízení změn.

Udržitelnost

Mnozí majitelé se již snaží zajistit, aby jejich budovy byly v souladu s legislativními požadavky, a stále častěji i s očekáváními nájemců. Ti, kteří to neudělají, riskují zastarávání svých budov – v Evropě je jich polovina starší třiceti let a pouhých 14 procent se vystavělo či udržitelně modernizovalo v posledních deseti letech.

Glyn Evans, vedoucí Design & Build pro region EMEA, Cushman & Wakefield: „Náš nedávný report na téma zastarávání budov, ‘Obsolescence = Opportunity: The next evolution of office space in Europe’, varuje, že 76 procent evropských kanceláří do roku 2030 zastará. Důvodem je kombinace změny pracovních modelů, poptávky nájemců, nárůstu legislativních kroků evropských vlád ohledně minimálních standardů udržitelnosti a také ekonomických nejistot. Prostory tak nekorespondují s poptávkou.“

Fit outy kanceláří jsou klíčovou součástí, neboť během životního cyklu kancelářské budovy takových úprav proběhne 30 až 40 a jejich dopad na životní prostředí převýší uhlíkovou stopu samotné budovy. Převládajícím řešením by měl být návrat k základnímu principu redukovat, znovu použít, recyklovat (reduce, reuse, recycle). Možné kroky jsou třeba: maximální využití denního světla a minimalizace umělého osvětlení; podlahy, příčky a nábytek z materiálů šetrných k životnímu prostředí; design pracující s přírodními prvky; volba dodavatelů energií z obnovitelných zdrojů; zavedení opatření směřujících k redukci množství odpadu. Omezit používání klimatizace a osvětlení v časech nízké obsazenosti částí prostor mohou inteligentní rezervační systémy a senzory. A nemělo by se zapomínat ani na likvidaci fit outů: nyní se při ní většina materiálu namísto recyklace využije jen omezeně (down-cycling). Řešením by mohly být biokompozitní materiály a využití programů zpětného odběru, které umožňují expirované výrobky znovu zařadit do výrobního cyklu.

Nákup a dodavatelé

Od vypuknutí pandemie se nákupu věnuje značná pozornost, především kvůli problémům s dodavatelskými řetězci, které způsobují mimo jiné zpoždění dodávek a potažmo i projektů, ale i kvůli tlaku na rozpočty souvisejícímu s nedostatkem některých produktů a vyššími náklady na dopravu. Roste tedy finanční tlak na výběr kratších dodavatelských řetězců, ale přínosy mohou být i další, nefinanční.

Konkrétně se přehodnocení dodavatelských řetězců může přímo propojit s dosahováním cílů ESG: výběrem materiálů šetrných k životnímu prostředí, vyráběných v bližších lokalitách, nejlépe v rámci environmentálně efektivních dodavatelských řetězců, což může také pomoci při snižování emisí dle cílů SBTI kategorie 3. Souvisí s tím i koncept společensky odpovědného nákupu, který využívá kupní sílu k vytvoření sociálních přínosů nad rámec hodnoty zboží či služeb, od nákupu z lokálních zdrojů po nákup od minoritních skupin či subjektů provozujících sociálně prospěšné podnikání.