Kanceláří se v Praze staví méně. Nájemné se zvýší.

Výstavba pražských kanceláří po covidovém útlumu ožívá jen velmi pomalu. Zatímco před pandemií přibývalo v hlavním městě i více než 200 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch ročně, loni to bylo zhruba 56 tisíc metrů a letos přibude podle odhadů realitních poradců asi 78 tisíc metrů čtverečních. To je jen asi polovina z toho, co developeři na trh průměrně dodávali v posledních deseti letech.

Největším projektem, který se letos ještě dostaví, je poslední etapa administrativního komplexu Dock In od developera Crestyl. V ní bude dostupných více než 20 tisíc metrů čtverečních nových kanceláří. Firma by ji měla otevřít ve druhé polovině roku. Příští rok plánují finišovat své stavby například Skanska, která staví v Holešovicích kancelářský projekt Port 7. Hotový bude v první půlce příštího roku také projekt Red Court, který si už letos od developera J&T Real Estate pronajala zbrojařská firma a strojírenská skupina Czechoslovak Group. A ve druhé polovině příštího roku mají otevřít také dvě polyfunkční budovy, které u Masarykova nádraží staví Penta.

„O centrum Prahy je stále značný zájem, mít kancelář či obchod v prémiových budovách světoznámé architektky láká i přes vysokou cenu za pronájem,“ prohlásil při prezentaci hrubé stavby ředitel realitní divize Penty pro komerční výstavbu Pavel Streblov.
Navzdory zmíněným velkým projektům by příští rok měli developeři podle odhadů dostavět přes 140 tisíc metrů čtverečních. To by sice byl oproti letošku výrazný nárůst, ale také číslo, které nestačí ani na úroveň z roku 2020, kdy do Česka dorazil covid.

Slabá výstavba v letech pandemie a její nynější pomalejší rozjezd se podle Žalského postupně začne promítat do vztahů mezi majiteli budov a nájemci. Ti budou mít menší výběr z nových projektů a omezené možnosti ke stěhování. Budou tak muset častěji prodlužovat nájemní smlouvy ve stávajících budovách.
To má potenciál přiživit růst cen nájemného. Zatím však není zcela jasné, jak silně se v něm slabá výstavba odrazí. Na trhu totiž stále přetrvává nejistota z dalšího vývoje a firmy zvažují, jak velké prostory si musí pronajímat . Během covidu, kdy nařizovaly svým zaměstnancům práci z domova a kanceláře se vylidňovaly, část z nich přišla na to, že si vystačí s daleko menším počtem pracovních míst.

„Většina společností se při příležitosti obnovování smluv či stěhování rozhodla změnit koncept kanceláře a přizpůsobit se novému, hybridnímu modelu práce. To často vede ke zmenšení celkové plochy,“ tvrdí Radka Novak , vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor v poradenské firmě Cushman & Wakefield.
Navzdory slabší výstavbě tak roste neobsazenost prostor. Ta v prvním čtvrtletí stoupla na 8,4 procenta, meziročně se zvýšila o 0,8 procentního bodu. Volných tak na konci března bylo zhruba 315 tisíc z celkem 3,75 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch v Praze. Žalský ale upozorňuje, že v prvním kvartále čísla ovlivnila i nově dostavěná budova Harfa Business Center B od společnosti Kaprain. Stavba, která zahrnuje prostory o rozloze přes 25 tisíc metrů čtverečních, nebyla po dokončení ještě plně pronajatá.

Covidová nejistota vedla také k tomu, že se v posledních letech nájemné v pražských budovách takřka nezvyšovalo. V uplynulých čtvrtletích se ale situace začala měnit. V letošním prvním kvartále platili nájemci podle dat společného projektu poradenských firem Prague Research Forum až 24,50 eura za metr čtvereční, tedy v přepočtu asi 605 korun. To se týkalo nejžádanějších budov v centru Prahy. Meziročně je to asi o dvě eura více.
„V centru je dlouhodobě nedostatek moderních velkoplošných kanceláří a developeři se pak snaží o maximální výnos,“ uvádí Novak. Podle Ivy Dřízhalové z konkurenční společnosti JLL se dá očekávat, že dál porostou hlavně nájmy v nových projektech. Developeři tam vzhledem ke zmíněnému nedostatku prostor snáze promítnou nárůst cen stavebních materiálů, který výstavbu prodražuje.

Celý článek si můžete přečíst zde.

ZDROJ: HN.cz

Slabá výstavba v letech pandemie a její nynější pomalejší rozjezd se podle Žalského postupně začne promítat do vztahů mezi majiteli budov a nájemci. Ti budou mít menší výběr z nových projektů a omezené možnosti ke stěhování. Budou tak muset častěji prodlužovat nájemní smlouvy ve stávajících budovách.
To má potenciál přiživit růst cen nájemného. Zatím však není zcela jasné, jak silně se v něm slabá výstavba odrazí. Na trhu totiž stále přetrvává nejistota z dalšího vývoje a firmy zvažují, jak velké prostory si musí pronajímat . Během covidu, kdy nařizovaly svým zaměstnancům práci z domova a kanceláře se vylidňovaly, část z nich přišla na to, že si vystačí s daleko menším počtem pracovních míst.

„Většina společností se při příležitosti obnovování smluv či stěhování rozhodla změnit koncept kanceláře a přizpůsobit se novému, hybridnímu modelu práce. To často vede ke zmenšení celkové plochy,“ tvrdí Radka Novak , vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor v poradenské firmě Cushman & Wakefield.
Navzdory slabší výstavbě tak roste neobsazenost prostor. Ta v prvním čtvrtletí stoupla na 8,4 procenta, meziročně se zvýšila o 0,8 procentního bodu. Volných tak na konci března bylo zhruba 315 tisíc z celkem 3,75 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch v Praze. Žalský ale upozorňuje, že v prvním kvartále čísla ovlivnila i nově dostavěná budova Harfa Business Center B od společnosti Kaprain. Stavba, která zahrnuje prostory o rozloze přes 25 tisíc metrů čtverečních, nebyla po dokončení ještě plně pronajatá.

Covidová nejistota vedla také k tomu, že se v posledních letech nájemné v pražských budovách takřka nezvyšovalo. V uplynulých čtvrtletích se ale situace začala měnit. V letošním prvním kvartále platili nájemci podle dat společného projektu poradenských firem Prague Research Forum až 24,50 eura za metr čtvereční, tedy v přepočtu asi 605 korun. To se týkalo nejžádanějších budov v centru Prahy. Meziročně je to asi o dvě eura více.

Celý článek si můžete přečíst zde.

ZDROJ: HN.cz